Jak na věc


čertova rokle brno

Komentáře (připomínky čtenářů):

    Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".
    Pohodlná cesta téměř bez převýšení 2 km vede dále po modré značce a zpočátku též po modré sjezdovce, ze které je po několika desítkách metrů možno odskočit doprava na okraj lesa pro výhled na jihozápad. Cesta pak pokračuje spolu s červenou značkou po Krkonošské lyžařské magistrále jihovýchodním směrem. Po několika stech metrech je vpravo cca 70 m od cesty zřetelná Janova skála – SZ vrchol (VV 382a; 1000 m), kuželovitý vrcholek zakončený zdvojenou skalnatou formací, přístupný pouze terénem. Zato asi 300 m vzdálený hlavní vrchol Janova skála (HLV 382; 1002 m) je přístupný po široké značené cestě od východu a je tvořen pouze skaliskem s velmi omezeným výhledem, nicméně hezkým, na jinak vcelku rovném okolí. Vzhledově tak vypadá Janova skála – SZ vrchol „více jako tisícovka“ než popsaný hlavní vrchol a při měření v terénu jsem zaznamenal SZ vrchol o 5 m vyšší než vlastní hlavní vrchol. Nabízí se možnost toto pozorování zopakovat a tvrzení potvrdit či vyvrátit.


Výběr z nově přidaných fotografií vrcholu

    O potrestané rychtářce (1988). Hrají: L. Tokoš, J. Větrovec, S. Budínová, M. Vladyka, V. Sloup, J. Bartošová a další. Scénář M. Medová. Kamera F. Procházka. Režie V. Karlík
    V českých pohádkách nebývá nouze o vtipné hlavy, kterým se podaří rozlousknout nejeden tvrdý oříšek. Na lakomou rychtářku stačil bohatě důvtip potulného brusiče, který hned věděl, jak ji potrestat a ještě si získat náklonnost pohledné Márinky. A proč se pohádka jmenuje Čertova skála? Na to už musejí diváci přijít sami.
    Rozměrné tlakové ocelové potrubí, kdysi sloužící jako náhon vodní elektrárny Ignáce Spira (vystavené počátkem 20. stol.), upoutá váš zrak při návratu od Čertovy steny. Potrubí o průměru 1,8 m je dlouhé víc než 500 m. Všimnete si také precizně nýtovaných spojů.


Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

    Čertova stěna je jednou z nejatraktivnějších lokalit Vyšebrodska a celého Lipenska. Nejjednodušší přístup pro návštěvníky je z parkoviště u vozovky spojující Vyšší Brod – Loučovice – Lipno nad Vltavou. Ovšem ke kamennému moři je možné dojít i pešky. Jedna z nejkrásnějších tras vede po úzké lesní pěšině historické Opatské stezky (modrá TZT, Opatská stezka II). Od Čertovy stěny do Vyššího Brodu pak můžete využít lesní cesty a následně úzké asfaltové silnice, která vás vyvede nad vyrovnávací nádrž Lipno II. Posledních několik stovek metrů kopíruje pak již zmiňovaný hlavní silniční tah směrem k Lipnu nad Vltavou. Trasa je vhodná i pro zdatnější děti. Pouze první krátký úsek Opatské stezky II vede ve strmějším stoupání. Místo, kde je skutečně nutná zvýšená opatrnost, se nachází u parkoviště nad Čertovou stěnou, kde trasa výletu křižuje zmíněnou silnici pro motorová vozidla! Stezka je přístupná po celý rok, v zimě se však neudržuje.
    V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.
    Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.


Tlakové potrubí Spirovy elektrárny

    Toto mohutné kamenné more vás ohromí svou tajuplnou majestátní atmosférou. Nebudete na pochybách, čím byl inspirován Mistr Bedřich Smetana při komponování stejnojmenné romantické opery. Čertova stěna, která se „rozlévá“ až k pravému břehu Vltavy, je součástí Národní přírodní rezervace Čertova stěna a Luč, Z vyhlídky nad ní, tzv. Čertovy kazatelny, je nádherný výhled právě na druhý vrchol rezervace (Luč – 933 m n. m.).
    Poměrně nenáročný výlet nabízí okruh z Harrachova přes Čertovu horu (HLV 330; 1021 m), Janovu skálu (HLV 382; 1002 m) a Janovu skálu - SZ vrchol (VV 382a; 1000 m).
    Závěrečných 0,5 km výstupu z rozcestí Pod Čertovou horou vede po modré značce po červené sjezdovce a nabízí panoramatický výhled na nižší vrcholy západních Krkonoš s Kořenovem v popředí a na Jizerské hory a Ještěd (HLV 344; 1012 m) na obzoru. Nejvyšší bod oblého vrcholu Čertovy hory je v lese mezi oběma lanovkami.


Výběr z nově přidaných informací o vrcholu

    Kupovitý vrchol 1 km jižně od Harrachova. Nejvyšší část krátkého hřbetu mezi Studenovem a Harrachovem, nejzápadnější tisícovka Krkonoš. Hřbet je složen ze svorů s vložkami křemenců. Do oblasti vrcholu vedou dvě sedačkové lanovky, jedna ze severu z Harrachova, druhá ze severovýchodu z osady Rýžoviště. Sjezdové tratě, na severním svahu několik skokanských můstků, včetně tzv. „mamutího“ K 180, největšího v ČR. Asi 35 m vysoký vysílač. Částečné výhledy. Zalesněno smrkem, místy paseky. Na vrcholové plošině více geodetických bodů, vrchol je v prostoru mezi nimi.
    Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.
    Pověst vypráví, že Čertova stěna je pozůstatkem díla ďáblova – obří kamenné hráze, která měla zatarasit tok reky Vltavy a zadržená voda poté splavit nově vystavený vyšebrodský klášter z povrchu Země. Bílé jitro však zhatilo čertovské plány, když vládu zlých sil temné noci ukončilo kohoutí zakokrhání. Nedokončená hráz se tak zhroutila a zbyly jen jinde se nevyskytující gigantické haldy balvanů po obou svazích vltavské soutěsky. Vyšebrodský klášter byl zachráněn a stojí dodnes.
    Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde
200
14206
cache: 0024:00:00