Jak na věc


barbora černošková facebook

Miroslav Horníček: Humor není žádná sranda

    Pro návštěvníky Kutné Hory může být penzion a restaurace Barbora vhodnou základnou pro výpravy za poznáváním města a jeho kulturních památek. Ke snadnější orientaci Vám níže nabízíme stručný přehled nejzajímavějších historických památek a dalších zajímavostí s odkazy na další, podrobnější informace.
    Z původního Vlašského dvora se zachovala částečně dispozice, prostory tzv. mince, Vysokého domu a kaple, která dostala secesní dekoraci od F a M. Urbanových. Novogotický Vlašský dvůr patří k nejvýznamnějším kutnohorským památkám.
    Jan Werich a Miroslav Horníček, od jehož narození brzo uplyne sto let, v legendární hře V + W a Osvobozeného divadla. Unikátní záznam zachráněný v archivu České televize. V inscenaci Divadla ABC z roku 1960 dále hrají: L. Kostelka, L. Píchová, R. Hemala, Z. Vacek, S. Zázvorková, J. Pick, J. Bohdalová, J. Víšek, J. Trégl, S. Fišer a další. Scénář podle stejnojmenné hry J. Voskovce a J. Wericha. Kamera V. Opletal. Divadelní režie J. Nesvadba. Režie televizního přenosu M. Zachata


Piknik v zahradách Jezuitské koleje

    Skvost kutnohorského baroka, dílo jezuitského sochaře Bauguta, vznikal mezi lety - jako reakce na morovou epidemii, při níž v roce zahynulo více než tisíc lidí. Na vrcholu sloupu se nachází socha P. Marie Immaculaty. Jak bývá v Kutné Hoře obvyklé, i na morovém sloupu se objevují pracovní motivy, tentokrát v podobě plastik havířů.
    Do dnešní podoby jej pro kutnohorského patricie a důlního podnikatele Prokopa Kroupu v roce 1489 přestavěl stavitel Mistr Brikcí z Vratislavi (Briccius Gauske). Tento stavitel byl zároveň výborný kameník a sochař a své znalosti zde bohatě uplatnil. Na průčelí domu vytvořil bohatě plasticky prolamované ornamenty a hluboké reliéfy. Honosná výzdoba oslavuje Kroupovo povýšení do šlechtického stavu a zároveň symbolicky upozorňuje na poslední věci člověka.


Hovory H ještě po dvaceti letech

    původně postavený jako samostatný opevněný objekt, plnil pravděpodobně úlohu strážní tvrze nad údolím říčky Vrchlice. První písemné zmínky o této tvrzi a jejím majiteli, Hermanu de Castro, pocházejí z r. 1312. Od poloviny 20. stol. je budova Hrádku sídlem kutnohorského muzea (Českého muzea stříbra), pokračovatele a právního nástupce muzejního a archeologického spolku Vocel (založeného v roce 1877). Ve sbírce muzea jsou uloženy rozsáhlé sbírkové soubory uměleckořemeslné, výtvarné, etnografické, ale především numismatické, geologické a unikátní exponáty z oboru hornictví, hutnictví a mincovnictví. Součástí muzea je i zachovalá středověká štola s ukázkami hornických činností ve středověku.
    Kosti byly k výzdobě použity už v 16. století, ale definitivní podobu jí dal až barokní architekt Jan Blažej Santini. Poslední úpravy kostnice provedl v 19. století řezbář František Rint.
    Tento kamenný hranol nazývaný Kamenná kašna je citlivě umístěn do prostoru dnešního Rejskova náměstí a patří mezi skvosty pozdně gotické architektury a je i významnou památkou technického charakteru. Spolu s celou městskou památkovou rezervací je zařazen na český seznam památek Světového dědictví UNESCO.
    Její založení je svázáno s příběhem opata Heidenreicha, který se ve 13. století vypravil do Jeruzaléma, odkud si přivezl hrst posvátné půdy. Při slavnostním obřadu ji rozházel po místním hřbitově a proměnil ho tak v místo naplněné zázrakem. K místním nebožtíkům později přibylo 30 tisíc obětí moru a za husitských válek spousta husitů.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0048:00:00