Jak na věc


faktura -danový doklad vzor

Pokus o vyúčtování veškerého životního štěstí. Kolik by stálo to vaše?

    Dřív než česká vláda zavede podobnou daň, dá se tato kniha chápat jako velmi příjemné pošťouchnutí pod žebra dnešní „rozmazlené“ společnosti, která bere vše jako samozřejmé a kolikrát si ani neuvědomuje, v jaké bavlnce má ponořené zadečky. Důkazem je hlavní hrdina, který naprosto samozřejmě (ostatně všichni bychom se zachovali stejně) považuje částku za přemrštěnou a který proti ní bojuje tím, že se upíná na všechny křivdy, které se mu v životě staly, jen proto, aby nakonec došel k okázalému a trochu lacinému prozření – že se má vlastně relativně dobře.
    S pocitem nespravedlnosti a snahy o uvedení věci na pravou míru zavolá vypravěč na infolinku RSZ, což je maximum, které se vzniklou situací hodlá dělat. Plná dávka absurdity přichází ve chvíli, kdy hrdina začne před operátorkou zveličovat jeho negativní pocity spojené s rozchodem a úmrtím rodičů. K tomu všemu si vymýšlí úzkost. To vše by mu podle něj mělo výslednou částku značně snížit. Při přemítání nad životem přitom ale paradoxně zjišťuje, že je s vlastní životní situací spokojený a že je docela šťastný.
    Žena ve sluchátku se pustila do dlouhé argumentace – mluvila o nákladech na distribuci, rozhodnutích, jednorázových platbách a platebním systému. Skoro se zdálo, jako by to odněkud četla. „Jak to, že to dělá tolik?“ dostal jsem ze sebe, když se mi konečně zase vrátila řeč.


Absurdní novela z pera Jonase Karlssona

    Tedy, jak se to vezme – Karlssonova druhá česky vydaná kniha rozhodně hororem není, i když v některých z nás slovo faktura vyvolává stejné mrazení v zádech jako nejlepší Kingovy horory. Třeba já když vidím fakturu z PRE, tak po několik následujících dní jen tiše sedím v koutě a brečím.
    Autor knihy děj postupně dávkuje, stejně jako gradující reakce hlavního protagonisty. Příběh se rozehrává velmi zpozvolna. Teprve později se čtenář dozvídá, jaký má tento pozvolný začátek význam. Autor nechává jen velmi opatrně nahlédnout na skutečnost a na čtenáři je, aby sám svou imaginací příběh rozehrál. Tím se Faktura výrazně liší od již zmíněné Místnosti. V té si autor se čtenáři hraje tak trochu jako kočka s myší. Vědomě manipuluje jejich přesvědčením o existenci nebo neexistenci tajemné místnosti.


Faktura: 5 700 000 švédských korun. Zaplatit prosím obratem

    V košíku pod pokladnou ležely filmy vrácené minulý týden, které už Tomas nezvládl zařadit zpátky do regálů. Zatímco jsem čekal, až káva překape, sedl jsem si a prohlížel si je. Bylo tam něco od Kubricka, něco od Godarda a Labyrint lží od Davida Mameta. Otočil jsem obal a pročítal si zadní stranu. Tenhle film jsem viděl už hodně dávno. Bylo to v době, kdy jsem chodil se svou životní láskou, Sunitou, a předháněli jsme se v pouštění oblíbených filmů. Ani nevím, jestli jsme ho dokoukali do konce. Jí zas tak dobrý nepřipadal.“ (str.8)
    Nejsem úplným příznivcem krátkých knih a novel. Většinou nedokážou naplno rozjet děj a vtáhnout mě do sebe. Ostatně v poslední době se mé knihy dostaly průměrem tak k 400 stranám. Ovšem v případě Jonase Karlssona jsem se rozhodl udělat výjimku. JehoFaktura mě totiž svým hlavním námětem velice zaujala. Ptáte se proč?
    Hlavní hrdina je naprosto obyčejným člověkem. Bydlí v jednopokojovém stockholmském bytě, pracuje na částečný úvazek ve videopůjčovně a v současné době ani nemá přítelkyni. Jeho společenský život je omezený a většinu svého života tráví sledováním filmů. Jednoho dne mu do schránky přijde faktura na neuvěřitelných 5,7 milionů švédských korun. Jedná se o částku za celé jeho bytí, všechny prožitky a zážitky. Nejdříve se domnívá, že se jedná o žert. Ale velice brzy zjišťuje, že ho ještě čekají pěkně horké chvilky.


RECENZE: Faktura: Když se štěstí platí penězi

    Devětatřicetiletý hrdina žije sám v jednopokojovém bytě na předměstí Stockholmu, pracuje na částečný úvazek ve videopůjčovně, má rád filmy a jinak žije celkem rutinním životem, který mu zdá se vyhovuje. Ve chvíli, kdy mu ve schránce přistane faktura na bezmála šest milionů, nejprve pochybuje o její pravosti. Nikdy neslyšel o společnosti Rozdělování světových zdrojů (RSZ), ani o kampani, která na fakturu i důvody placení upozorňovala.
    Práce na částečný úvazek ve videopůjčovně, občasná setkání s hrstkou přátel a nenápadná každodenní rutina zakončená ve většině případů pojídáním pizzy a sledováním filmů v jednopokojovém bytě na stockholmském Södermalmu – tak vypadá život hlavního představitele a vypravěče až do okamžiku, kdy mu v poštovní schránce přistane záhadná faktura na astronomickou částku 5,7 milionů švédských korun. Právě taková je cena za veškeré jeho zážitky a štěstí, které ho kdy potkalo. Jak mohli tomuto nenáročnému filmovému fanouškovi, jenž se spokojí s málem a nemá žádné velké sny či plány, naúčtovat tolik? Nebo je to celé jen mystifikace?


I na severu mají jiné knihy než detektivky

    Faktura je velmi citlivým dílem, v němž drobné nuance hrají hlavní roli a zcela mění děj. Autor velmi nenápadně, takřka mistrovsky, dokáže z „ničeho“ vykouzlit „něco“. Čtenáři z počátku chvíli trvá, než se vžije do úlohy hlavního hrdiny a než pochytí samotný rytmus děje. Potom už plynule prochází příběhem, a pokud je trochu vnímavý, dokáže z díla vytěžit maximum, které mu nabízí. Faktura je neobvyklá kniha, která má svému čtenáři co nabídnout a na jejímž konci bude toužit, aby neměla jen pouhých sto třicet stran.
    Hlavní hrdina vypráví svůj příběh v první osobě a díky tomu je celá kniha neuvěřitelně osobní. Hrdina vám bude blízký a nejspíš si ho i oblíbíte. K tomu, aby ve vás vyvolal emoce, mu stačí pár trefných popisů, několik vět k vylíčení atmosféry a hrstka neskutečně zbytečných a pitomých detailů. Zatímco ostatní šílí, hlavní hrdina je v pohodě a řeší naprosto nepodstatné věci. Karlsson poukazuje na nešvary současné doby a poslání „Faktury“ je takřka pohádkové. Z knihy vyplývá jisté ponaučení, které má sílu změnit vaše myšlení. Hodně důležitá je tady i láska a „Faktura“ funguje i jako milostný román.


Recenze: Jonas Karlsson - Faktura

    Jestliže se chcete pobavit a zároveň i zamyslit nad absurditou věci, rozhodně vám můžu Fakturu doporučit. I přes svou útlost vám přinese velký literární požitek, který budete mít dlouho v hlavě. Jonas Karlsson dokazuje, že nejen z krimi jsou živi severské země. Mnoho kvalitních autorů se najde i ve zcela odlišných žánrech, a proto nezbývá než je objevit. Pro mě se jednalo o první kontakt s tímto spisovatelem a rozhodně ho nelituju.
    Do života postavy hlavní postavy je čtenář zasvěcen především skrze její vlastní myšlenky a úvahy o nastalé situaci i uplynulých 39 letech jeho pobytu ve Švédsku. Při tvorbě charakteru se autor řídil heslem přílišné nekomplikovanosti. Postava nemá žádnou nadpřirozenou schopnost ani výrazně heroickou vlastnost – v podstatě na něm není nic, co by stálo za větší pozornost (snad jen to, že se za celou dobu čtení nedozvíme jeho jméno). A právě díky tomu, jak obyčejným a snad i každodenním dojmem působí, je možné se s tímto fiktivním mužem a jeho situací dobře ztotožnit. Něco podobného by se zkrátka mohlo přihodit každému z nás. Totéž platí i pro hlavní ženskou postavu. S operátorkou Maud se čtenář seznamujeme zprostředkovaně skrze telefonické dialogy, které pravidelně vede spolu s hlavním hrdinou. Také ony přispívají k vysoké čtivosti textu a přidávají na uvěřitelnosti vztahu, který si spolu postavy budují.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde
200
15776
cache: 0024:00:00