Jak na věc


pštros nandu pampový plzen

Základní charakteristika pštrosích produktů

    Voda, uhlovodíky, tuky, proteiny, minerály a vitamíny musí být dodávány u pštrosa stejně jako u všech ostatních zvířat – na růst, udržování a reprodukci – prostřednictvím výživy.
    Pštrosí vejce se nepoužívají jen k líhnutí, ale jsou také hojně prodávána. Vzhledem k chuti a vlastnostem využití jsou pštrosí vejce plně srovnatelná s drůbežími a jsou připravována stejným způsobem. Pštrosí vejce, která jsou pro svoje rozměry velmi impozantní, může být jeho silná, porcelánovitá skořápka přeměněna pomalováním nebo rytým ozdobami v cenný umělecký předmět.
    Doporučení pro zásobování pštrosů energií a živinami v rozdílných fyziologických stádiích a doporučení pro zásobování stopovými prvky a vitamíny v krmení krůt
    Pštrosi jsou zvířata s mnohostrannou užitkovostí. V kožařství je pštrosí kůže vysoce ceněna jako exkluzivní materiál k výrobě kabelek a bot luxusní třídy. Jedinečná pera slouží v oděvním průmyslu a nacházejí použití při zhotovování varietních kostýmů.


Zoologická klasifikace plemenné znaky

    Energie se získává štěpením uhlohydrátů z krmiv obsahujících cukr a škrob, z tuků a proteinů, ale také z hrubé vlákniny (celulóza, hemielulóza). Využitelná energie pro zvíře získaná z krmiva se nazývá přeměnitelná (metabolizovatelná) energie (ME). Skládá se z brutto energie krmiva minus ztráty na výkaly, moč a kvasné plyny a měří se na MJ/kg krmiva. Vzhledem k rozdílným trávícím systémům musí být pro každý druh zvířat stanoveny samostatně pro každý druh krmiva.
    V jejich přírodních podmínkách v suchých savanách polopouštích mají pštrosi k dispozici zpravidla jen velmi spornou pastvu. Nachází rovněž ještě dostatečnou výživu na takových plochách, na kterých již není možný chov skotu a dokonce ani chov ovcí. Protože u chovu pštrosa stejně jako u chovu jiných zvířat představuje náklad na krmení hlavní část výrobních nákladů, může být jejich schopnost přizpůsobit se chudé krmivové základně využita zcela pro úsporu nákladů.
    Pomocí poměrně velkých kvasných komor slepého a tlustého střeva napojených na tenké střevo má pštros schopnost mikrobiálně narušit krmivo bohaté na vlákninu. Délka doby retence v zažívacím aparátu cca až 40 h u krmných dávek bohatých na hrubé krmivo, umožňuje dostatečně dlouhé působení anaerobní bakteriální mikroflóry na potravu a má za následek výkonné odbourávání zvláště celulózy a hemicelulózy.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00