Jak na věc


sediment krystaly v moči

Historie vyšetřování močového sedimentu

    Vítejte na stránkách Internetového atlasu močového sedimentu, zabývajících se mikroskopickým rozborem buněk, válců, krystalů, a ostatních útvarů, které se uvolňují v ledvině, nebo v močových cestách do moči a mohou lékaři napovědět mnoho o zdravotním stavu vyšetřovaného pacienta.
    Chemické vyšetření moče a močového sedimentu (M+S) představuje klíčovou diagnostickou metodu. Moč představuje pro buňky nepříznivé prostředí pro svou hyperosmolalitu a pH reakce. Dochází proto velmi rychle k poškození buněk a jejich rozpadu - výsledek chemického vyšetření a převážně močového sedimentu je silně závislé na rychlosti zpracování, vyšetření s odstupem více než 2 hodin po odběru snižuje validitu vyšetření. Vzorek je obvykle získán spontání mikcí, méně často perkutanní suprapubickou punkcí močového měchýře nebo sterilní katetrizací močového měchýře.
    Při podezření na onemocnění ledvin může lékař jako jedno z vyšetření doporučit sběr moči na Hamburgerův sediment. Vyšetření se dělá i již prodělaném onemocnění ledvin. Je to kvantitativní vyšetření sedimentu. To znamená, že se zjišťuje jaký počet kterých částic v moči je.


Atlas močového sedimentu On-line

     Prvním pokusem o přehledné supravitální barvení močového sedimentu (t.j. barvení buněk těsně po jejich smrti) byla metodika využívající peroxidázové aktivity leukocytů s dobarvením epitelií a válců červeným floxinem B dle Prescotta a Brodieho z roku 1964 [3]. Tato barvicí metoda se objevila na našem trhu i v podobě setu firmy Lachema pod názvem SU 4O, nikdy se však nevžila pro komplikovanost pracovního postupu, nutnost neustálého doplňování leukobáze do barvícího roztoku a pro nekonstatní barvení preparátů v závislosti na pH moče. Zatím poslední a pravděpodobně nejlepší barvicí metoda močových sedimentů se objevila v roce 1975 [4], kdy R. Sternheimer publikoval barvicí metodu založenou na barvení dvěma barvivy - alciánovou modří a pyroninem B. Tato metoda se od poloviny 80 let používá ve Skandinávii, odkud se spolu s cykly SEKK dostala do našich laboratoří.
    erytrocyty nejvýše…2000 za minuty…35 za sekundu leukocyty nejvýše…4000 za minutu…75 za sekundu hyalinní válce nejvýše…60 za minutu…1 za sekundu ostatní válce…nepřítomny
    Moč se sbírá pouze tři hodiny (výhodou je, že nedochází k rozpadu částic jako u sběru za 24 hodin – Addisův sediment). V určitou hodinu (např. v 6 ráno) se pacient naposledy před sběrem vyčůrá (na záchodě, mimo sběrnou nádobu) a potom 3 hodiny sbírá moč do určené nádoby. Objem moči je třeba změřit přesně.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0048:00:00